Prolog

Jsou lidé,kterým volnost stačí

 jen na úrovni vlastní cely,

Ženou se k smrti, aby měli to,

 co má soused a pokud možno dražší

I to je cesta svého druhu

 a oni po ní vysíleně kráčí

Celý život v bludném kruhu.

A pak jsou druzí,

kterým znějí v hlavě závratné tóny.

Ti kašlou na pohodlí a kromě k Bohu se modlí

 taky k  ohni, lesům, potokům a trávě

a slunci ať udělá  z deště duhu

A jejich cesta míří nesmlouvavě

někam, kde nelze chodit v kruhu

Úryvek básně Ivy synákové - Tapi nám ukazuje jaký život vede většina lidí v dnešním světě. Pojďme se naučit něco z umění té menšiny, co kašle na pohodlí a chvíli žije jako praví zálesáci. Vidět věci nevídané a všímat si toho, na co už v dnešním uspěchaném světě nemá nikdo čas. Je načase se chvíli zastavit v každodenním shonu a naučit se zase být vděčný za obyčejné věci, které se kolem nás dějí. Budeme společně pozorovat hvězdy, hrát si a stejně tak se i učit. Naučíme se o sebe postarat v prostředí lesů, vod a strání. Pojďte do toho s námi ať je na světě více lidí, kteří se budou schopni radovat z maličkostí.